Nějak jsme opět ustrnuli v informování členské základny. Největší průšvihář je Pavel Procházka, který sjezdil spoustu halových závodů i mezinárodních a články nikde. Tak kdo chce vědět jak to válel musí na www.atletika.cz a tam surfovat. Ostatní ale nebyli o moc lepší a jen letmo se zmiňujeme že Ivča 4. února v tichosti a skoro potají zaběhla osobák na trojku za 10:07.06 při mezinárodních závodech Celtima 2006 v Praze na Olympu.
Sem se Pavel i Ivča za vydatné podpory vrátili za pár týdnů jakožto účastníci halového MČR dospělých. Ve dnech 24.2. – 25.2.2006. Pavlovi jsme fandili na půlku, ale málo protože se mu z rozběhu postoupit o chlup nepovedlo. Pak jsme drželi palce Ivče na trojce, kde, když by atletický bůh dal byla na placku šance. Ale trojka je zrádná, favoritky za to vzali od podlahy a únavová ťafka přichází rychle a potichu. Takže z toho bylo „jen“ šesté místo nějak jsme byli potichu všichni. Ale ne až tak moc dlouho. Druhý den jsme opět fandili tentokrát na patnáctistovce. Tam měl závod úplně jiný průběh. Favoritky se rozběhli rekreačně takže ve 12 členném poli bylo k vidění pěkný „maso“. Závěr byl samozřejmě divoký a strhující a časy jsou vlastně nic neříkající. A Ivča 7. místo, dva krvavý šrámy na nohou a koňar na ruce.
No a co dělali o tomto víkendu ostatní? No byli se za Vítězný únor, což je samozřejmě nadsázka a krásný název přespolního běhu pořádaného orientačními běžci Baníku Sokolov. Letos byl tento závod tajně zařazen do karlovarského běžeckého poháru a tak se čekala účast celé karlovarské špičky. Ne všichni však mohli nebo že by neměli smysl pro recesi a legraci?
Pořadatel vybral opravdu suprovou trať bez přeběhu autostrády, ale led udělal z trati opravdu tvrdou zkoušku. Ty co to neustáli ví o čem mluvím. A jak jsme si vedli my domácí. Mnoho nás bohužel na domácí závod nepřišlo. Škoda. Ale Honza Sokol nezklamal, zúročil týdenní tréninkový cyklus, který po dlouhé pauze absolvoval a zvítězil. Stejně jako Ivča, která se měla před večerním mistrovském závodu rozklusat. Možná, že se nechala strhnout víc než chtěla a tak si taky tvrdost ledu okusila. Nestor Pavlík běžel fakt dobře a já jako vždy když se na něco těším – ve středu jsem si vymknul kotník, tak jsem to zatejpoval ale na tom ledu to fakt nešlo a vypadalo to z dálky že jedu na koloběžce. No ale doběhl jsem.
No a včera bylo zase pro změnu rušno v atletickém tunelu. Sešlo se tu žactvo mladší a nejmladší mezi ně se zamíchalo pár dorostenců a dorostenek. Byl to už tradičně šrumec, ale zvládáme to čím dál lépe takže nás nic nerozhází a operativně umíme vyřešit skoro vše. Jen ty výsledku na webu zase nejsou včas. Doufám, že naše kočky, kocouři a koťata si dobře zazávodila a na blížícím se oblastním halovém mistrovství urvou nějakou tu medaily. Ale to by mohl psát už někdo mladší, Čau Váš Milan