Honza dolétl v lednu v našem atletickém tunelu do kritické vzdálenosti 6,56 m, kde skokané podobné výkonnosti již atakují nouzový okenní východ naštěstí ukrytý za doběhovou matrací.  Takový pokus by mu v sobotním mistrovském závodě v prostorné atletické hale stačil na finálovou účast v závěrečné osmičce. V Praze se však Honzovi tolik nedařilo, a tak výkon 6,31 m tentokrát stačil „jen“ na 12. místo. Od finále jej dělilo 22 cm.  V juniorech je ale již obtížné se prosazovat, navíc má Honza ještě příští rok na halový reparát.  Proto mu patří poděkování za dobrou reprezentaci klubu.

Výsledky zde: http://online.atletika.cz/vysledky.aspx?discId=712784&idk=14873

Pavel Procházka

Kvalita výkonů stoupá věkem a tak zhodnotíme nejprve žactvo starší.

Patrik Abeldinov(1) – jedinný mužský zástupce si mezi dívkami užil hlavně cestu tam i zpět. Ženit e prý nebude.  V atletice toho zatím moc neodzávodil a svými výkony ukazuje, že je to škoda, že určitě má svou šikovností šance konkurovat urostlejším soukmenovcům.  Ve skoku dalekém si zachoval finálovou příslušnost a výkonem 4,38 m dokončil na 8.místě. Překážky dal bez rozcvičení za 10,89 s a jen díky zbytečně přísnému a byrokratickému omezení nedostal zaslouženou stříbrnou medaili. My mu jí ale za statečnost a odvahu počítáme, koupíme a předáme. Možná škoda, že se pak vykecal z běhu na 300 m. Na poloviční trati už nastoupil ale 21,41 s na přední umístění nestačilo.

Josefína Oračková – nevěnuje se atletice příliš dlouho, ale její výkonnost se rychle zlepšuje. Výkony sice zatím na přední umístění nestačí, ale její perspektiva stoupá. Navíc se evidentně závodit nebojí. 60 m 8,85 s, 150 m 21,87 s, 300 m 49,77 s, dálka 4,18 m znamená umístění ve někde středu startujících.

Míša Kýnová – zkušená atletická matadorka. O úspěchy bojuje se střídavou úspěšností, ale i občasnou nečitelností svého seběvědomí. Bude-li si věřit, výkony úměrně porostou. Pro zdar v běhu na 60 m vypustila skok daleký. Časem 8,40 s si zajistila prestižní účast ve finálovém běhu. V něm uposlechla rad trenérského konzorcia, vynechala zdvořilé úklony a byl z toho osobní rekord 8,34 s. Bohužel to stačilo jen na medaili bramborovou. Na medaili chyběla 1/10 s. Bramborový „guláš“ vařila Míša i v běhu na 150 m. V nepřímém souboji o nejlepší časy rozděleného do 7 běhů  jí k bronzu chybělo tentokrát 26/100 s, když dosáhla času 20,67 s. S přibývajícími metry klesají i Míšino šance, což dokazuje výkon v běhu na 300 m 48,04 s a umístění ve středu  pole startujících.

Žaneta Hošková 1 – je na ní vidět zklamání, když se nedaří, což bylo patrné po skoku dalekém 4,24 m 10.místo, vrhu koulí 7,65 m 9.místo. Pak ale přišla její discilína. 60 m překážek. Žaneta ji zvládla v novém osobním rekordu 9,73 s., což znamenalo první oficiální a stříbrnou medaili pro AK Sokolov. I když  Žanetu zcela evidentně trápí drobné zdravotní potíže postavila se i na start běhu na  150 m. Čas ztlačila na osobní rekord 20,99, což znamenalo další 9.místo mezi staršmi a urostlejšími souputnicemi.  

Mladší žactvo 

 Tereza Poncová – běhat rozhodně umí, neboť má na svém kontě cenné skalpy svých atletických kamarádek. Řekl bych, že ještě bojuje s trémou, která je špatným rádcem. Ve skoku dalekém dala 3,79 m 10.místo. V běhu na 300 m vyhrála jeden ze 7 běhů za 54,09 s, ale to v součtu stačilo na střed startovního pole. Běh na 600 m , kde měla největší šance, vynechala pro bolest v koleni, kterou určitě zbytečně zesílila ona zle radící tréma.

Tereza Sekyrová – Na rozcvičení si dala 60 m za 9,68 s, což na finále samozřejmě nebylo. Ve skoku dalekém 3,53 m si nešťastně poranila tříslo, takže k běhu na 600 m, kde by jinak patřila k favoritkám, nastupovala s určitým handicapem a začla až příliš opatrně. Závěrečný finiš jí stačil již jen na bramborovou medaili za 2:07,22 min.

Míša Kalousková 4 – jsou dny, které si člověk zapamatuje na dlouho, kdy se prostě člověku daří na co sáhne. Ve skoku dalekém jsme s účastí ve finále příliš nepočítali. Dosavadní osobní rekord 4,10 m tomu nepředurčoval. Nový osobní rekord 4,29 m, ale překvapivě dosáhl na stříbrnou medaili. V běhu na 60 m překážek to při rozcvičování nevypadalo příliš dobře, nevycházely ani náběhy ani mezery.  Celých 10,87 s jsme trnuli hrůzou, zda-li v závodě nezakopne. Naštěstí nezakopla a šest překážek zvládla nejrychleji ze všech západočešek. Získali jsme tak první titul.  Skok vysoký  je pro Míšu občas loterií. Jednou jí to lítá podruhé shazuje laťky i nízko položené. Dnes ale potvrdila svůj dobrý den. Od základu 120 cm se přes každou výšku přehoupla na první pokus, a to až do výšky 146 cm, což byl její nový osobní rekord a další mistrovský titul. Po těchto úspěších se ji do běhu na 600 m moc nechtělo. Nakonec se ale na start závodu přeci jen postavila. Nedbaje stanovené taktiky se ujala ihned vedení, a to na celou polovinu závodu. Zdálo se, že jde o taktiku vražednou, protože v druhé polovině závodu se přes ní přehnalo několik dalších odpočatých bojovnic. V poslední zatáčce došlo dokonce k malé  kolizi, kterou ale Míša nakonec s malým zdržením zvládla a skvělým finišem si doběhla o prsa pro třetí titul přebornice obou spřátelených krajů.

 Inu zadařilo se, tak tedy gratulujeme.  Jen tak dál.

Snad Vás radost z výkonů a úspěchů ještě dlouho připoutá k těžce zkoušené atletice. 

http://online.atletika.cz/vysledky.aspx?idk=14913

Mezi mladšími si asi nejlépe vedla Žaneta Hošková. Ač žákyně prvním rokem, postavila se statečně na skvěle obsazený závod dorostenek na 60 m překážek a vedla si skvěle. Čas 9,85 zaujal i lovce talentů šéfa SCM. Otevřela se jí šance na jednu tenisku, tolik přibližně činí podpora svazu začínajícím členům SCM. (Bez obav, tu druhou ji zaplatíme v klubu). Dobrý výkon zaznamenala i v běhu na 200 m časem 29,18. V dálce umí víc než 423 cm

Na zkušenou si do haly zajela i Josefína Oračková 60 m 8,82 s., dálka 429 cm, 200 m 30,80 s. a 400 m 73,13 s.. Dobrý trénink. Její čas určitě přijde.

Míša Kýnová má již pár startů za sebou. Svá maxima posouvá pomalu. Vypadá to na dlouhodobou závodní trému. Chtělo by to uvolnit se a ono pak uletí. Její výkony 60 m 8,44 s. 200 m 29,18 s a 400 m 70,88 jsou sice dobré, na stupínky ale musí udělat maličký krůček vpřed.

Jediným zástupcem mez mladými muži byl ve výpravě  Filip Rund – věkem žák, startoval mezi dorostenci. Své výkony pod vedením Pavla Procházky neustále vylepšuje a jak se ukazuje konkurovat mohl i mezi dorostenci.
60m – 8,03
200m – 27,08
400m – 60,41 – 3. místo celkově (jako žák mezi dorostenci !!)

Našemu manželskému páru Janě a Pavlovi Procházkovým se (dnes) narodila Klárka 3,07 kg a 48 cm. Přejeme všem zdraví, štěstí a jen samé radosti.

Jen tři kluby z revíru Karlovarského atletického svazu a dva další, nám zpřízněné, nalezly cestu do atletického tunelu na druhý závod seriálu Halový Sokolov 2012. A to vedení KKAS schůzovalo jen krůčky od dění v Restauraci „U Smrku“. Přípravu domacích atletů na halová mistrovství v pražských halách narušily bohužel probíhající lyžařské výcvikové kurzy a chřipková onemocnění, takže účast sokolovských borců byla tentokráte o něco menší.  Nikoliv ale kvalita , ta byla naopak opravdu na vysokém stupínku. Padlo totiž několik, dokonce i letitých, rekordů atletického tunelu, jež se datují od roku 2005, kdy byl zahájen jeho provoz.

Hranice a bariéry lámala karlovarská závodnice Lucie Prokopová (Triatlet K.Vary), která jako pvní žena v historii prolomila v běhu na 50 m hranici 7 sekund a časem 6,95 s stanovila, nejen nový rekord dorostenek, ale i rekord dámský absolutní.

Skvělý potencionální atletický pár doplnil náš závodník Jan Berg. Posunem po stupínkách kategorií vymazává systematicky své starší kolegy z rekordní listiny. Všestrannost mu dovoluje skutečně zajímavé kombinace. Tentokrát tento nadějný junior zvolil skok daleký, kde přemazal starý rekord tréninkového kolegy Jakuba Seidla a stanovil nový rekord juniorů na hodnotu 6,56 m. Poté se postavil na start závodu na 1000 m, který v podmínkách krátkého tunelu není žadnou procházkou růžovým sadem a to ani tehdy, běžíte-li s Pavlem Procházkou, trenérem posledně jmenovaných dvou pánů. Trenéra sice Honza ještě neudolal, ale měl jej na dohled.  Jeho výkon 3:26,5 znamená i změnu juniorského rekordu.

Již dlouho se nemohl Atletický klub chlubit slušnými výkony a úspěchy juniorek. Než děvčata dorostou tohoto věku číhá na ně příliš mnoho nástrah.  Přeživší jsou pak povětšinou uloupeny velkoměsty a středními či vysokými školami. Ne tak zatím Pavla Loníková, svěřenkyně Ivany Sekyrové, která na sokolovském gymnáziu úspěšně atletiku oživuje. Po poměrně krátké atletické kariéře prokázala Pavla své rychlostní schopnosti a několik tréninků  proměnila v nový rekord juniorek v běhu na 50 m za 7,54 s.

Přejeme všem závodníků úspěšná vystoupení na svých halových mistrovstvích a věříme, že čokoládové maxi odměny a drobné finanční částky přilákají závodníky i na příští atletická měření sil do našeho sokolovského atletického tunelu.

Výsledky v naší sekci i na ČAS: http://www.atletika-sokolov.com/propozice-vysledky/vysledky/

Fotografie:http://aksok.rajce.idnes.cz/26.1.2012_Open_zavody

 Jsme totiž pojištěni na úrazy sportovní( nikoliv však mentální). Čtěte sami smlouvu aktuální: 

http://www.atletika.cz/Default.aspx?section=3&server=1&article=13977

Cesta do místa konání nám ubíhala poměrně rychle. I přes maximální počet posádky autíčko po téměř suché vozovce podávalo slušný výkon. Inu „profesionálové jezdí ve vozech ŠKODA.  Po cestě bylo veselo, neboť jsme podrobili široké diskusi genetickou záchranu českého běhu a protože jsme do Bezručova údolí dorazili poměrně brzy, nikdo neodmítl mobilní prohlídku trati.  Honza, jakoby to tušil, si sportovní vybavení nechal raději už doma, neboť  prý led a sníh očekával. Jeho intuice byla více než správná. Díku ledu a Ivo Domanskému se tak stal slavným fotografem, jehož snímky se objevily na nejčtenějším českém běžeckém webu.

http://www.behej.com/fotky/2274-zimni-beh-bezrucovym-udolim-2012

Kdo dokázal opatřit své boty nějakým hřebem, získával určitě dnes výhodu. Maličko jsme zazáviděli dokonalou obuv tkzv. hřebošpuntovky INOV, kterou byla vybavena konkurenční stáj ACES týmu, konkrétně Martina a Michal.  Na Ivanino postarší  tretry jsme tedy nainstalovali pro jistotu tři druhy hřebů. Čínský, český a neznámého původu a šlo se na věc. Jedinou výhodou této sloty zůstal fakt, že pořadatel byl ušetřen případného rozšněrovávání rekordů nerekordů v případě jejich překonání. Rekordy ale dnes v ledovém království neměly šanci na zrození.  

Diváckou výhodou obrátkového závodu bývá skutečnost, že závodníky vidíte alespoň 2x, narozdíl třeba od Běchovic, kde Vám musí postačit jeden „čum“. Proto jsem kdysi závody sledovával ze svého bicyklu, než jsem pochopil, že je to mnohým běžcům nemilé.  Dnes by tento počin byl ale spíše sebevražedným pokusem a tak jsem byl v pevném postoji svědkem startu rekordního balíku 173 běžkyň a běžců.  Ten záhy zmizel v šikaně Bězručova ledového údolí, aby se po třiatřiceti minutách začali běžci a běžkyně vracet do cíle ve formě nekonečného vláčku.   

http://behejcom-v3.s3.amazonaws.com/media/files/vysledky/10_2012.xls?1326640325

O tom, že by se pořadatel na suché trati ženského rekordu pravděpodobně dočkal, svědčí skvělý Ivanin ledový čas 36:16, který patří mezi nejrychlejší v historii. (Historická tabulka výkonů žen, kterou jsem kdysi pro pořadatelův web zpracoval, bohužel z jeho webu dnes klesla pod hladinu ponoru).

Že měl letos pořadatel skutečný pech se ukázalo záhy. Na 200 porcí vynikajícího guláše, na který se těší snad každý účastník (kromě rodiny Preibischových, ty chodí v Chomutově k babičce na husu) dokonal svůj osud.  Teplý gulášek nevydržel těsnost a prostředí várnic, v nichž byl vězněn a ukrýván a tak, zřejmě na protest, nepoživatelně zkysnul. Pořadatel sice narychlo zajistil kilogramy lahodných vuřtů, ale slinu závodníků a především natešených závodnic, tím samozřejmě neuspokojil. Inu smůla zde páchala své zákeřné dílo.

V průběhu ceremoniálu, při kterém se pořadatel pokusil napravit i křivdy z minulých let, nám redakcí webu behej.com byla odcizena Ivana rozhovoru, či spíše k sepsání celých pamětí, což bylo cenou a výsadním právem vítězky ankety „Vytrvalkyně roku 2011″, o němž jsme se  tímto oficiálně dozvěděli, byť jsme s tím jako správní patrioti, tak malinko počítali.

http://www.behej.com/clanek/8440-sekyrova-se-stala-jednoznacnou-vitezkou-ctenarske-ankety-o-vytrvalkyni-roku-2011

http://aksok.rajce.idnes.cz/13.1.2012_Coca_Cola Od avizované zkoušky malé násobilky pořadatel decentně odstoupil. Přesto nebo právě proto se na start náročného čtyřboje postavilo celkem 7 družstev, o které se starala skupinka rozhodčích ve složení Eliška Fričová, Jana Procházková a Tereza Sekyrová. Přítomna byla i dosud nesvéprávná  malá Procházková t.č. napojená na pupeční šňůru maminky.

Losování proběhlo za dozoru notáře, neboť si nikdo výhodné losování nepředplatil. A pak, že světem hýbe korupce. Čtyřboj je velmi spravedlivý neboť dvě disciplíny jsou hodnoceny kolektivně a dvě v podstatě individuálně. Dominantní a přemotivovaní jednotlivci jsou tak předem ztraceni. V rámci rozcvičení se začínalo štafetou na 3×200 m. Bohužel hubení závodníci nesouhlasili s dorovnáním váhových deficitů vůči svým tvarově pestřejším kolegům, takže subtilnější postavy přesvědčivě vítězily. Zcela jiná byla situace ve skoku dalekém. Kdo očekával pouze průměrné výkony byl překvapen, škodolibec dokonce i zklamán. Výjimkou nebyly skoky za hranici 5 metrů, naopak jen hrstka unavených či zraněných na těle či na duši se nepřehoupla přes čtyřmetrovou metu.  Kvalita ve skoku dalekém byla pouze odvarem toho, co se dělo ve skoku vysokém. Nejenže se všichni hravě přehoupli přes základní výšku, jejíž výše nemá na závodech této třídy obdoby, ale divák byl k překvapení všech přítomen několika pokusům o překonání rekordu tunelu. Nejprve se Míša Kalousková pokoušela překonat výšku 145 cm, což by znamenalo nový rekord mladších žákyň a k čemuž měla třetím pokusem opravdu blizoučko.  Sportovní lahůdkáři se dočkali záhy, když Jakub Seidl v souboji o zlato zdolal laťku ve výšce 171 cm, což je nový rekord tunelu mužů. Poté si posunul laťku do výšky 184 cm, znamenající absolutní rekord této disciplíny ze zkráceného rozběhu.. Všechny tři skoky jen ne(o)patrně shodil.  Zážitkem pro fotografy byli ale všichni soutěžící. Mnozí a Ludva Pribičin zvlášť, předváděli zázraky vyvracející fyzikální zákonitosti , gravitace, zemské přitažlivosti a volného pádu.

Skutečným bonbonkem byl závěrečný Coca Cola Run, který se díky neúprosnosti některých členů pořádajícího týmu stal téměř vražděním neviňátek. Jedná se o odvykací kůru notorických pijanů Coca Coly pomocí jednoduchých běžeckých cvičení. Zatímco v první části v úseku 500 m se ještě  prosazují nepijáci tohoto cukrového moku, bohužel poté jsou nuceni  nalít se moku jedovatého po okraj hrdla svého. Poslední kilometrový úsek pak mnohé dokonale potráp, neboť tvorba bublinek, převyšuje potřebu kyslíku pro stahy břišního svalstva. Škodám je zabráněno pouze díky štědrým sponzorům a jejich neekologickým, leč vodotěsným taškám. Dobře a správně vychovaná se ukázala pouze Míša Kýnová, která se evidentně doma Colou po celý rok nenalévá.  Právem ji patří titul slušňák dne a za chybně naordinovanou léčebnou kůru se jí omlouváme. Ostatní v této zkoušce propadli a jsou tak povinni absolvovat odvykací kůru napřesrok opakovaně.  Vítězové obdrželi hodnotné potravinové dary. Vzhledem k tomu ale, že své kolegy v soubojích potupili porážkou byli jim dary záhy a po zásluze sežrány.

Děkujeme tímto všem politickým stranám, že nám umožnili nahlédnou do světa blahobytu. Jak se ukázalo většina by se nalejvání až k prasknutí hravě přizpůsobila.     

Fotografie budou pocházet z dílny děvčat Procházkových. Držíme jim palce.

AHOJ příště, jste zváni kamarádky a kamarádi naši.

http://www.behy.cz/clanek/8351-odbornici-favorizuji-sekyrovou-kdo-je-vytrvalkyni-roku-2011-podle-vas