AK Sokolov

Na první letošní desítku do chomutovského Bezručova údolí jsme se již delší dobu těšili díky jarnímu počasí, které opanovalo letošní zimu hned po oslavách silvestrovské noci. „Neříkej hop dokud si nepřeskočil“ se potvrdilo v pátek. Na webu pořadatele ještě viselo několik povzbuzujících fotografií, ale to již Sokolov zasypávaly sněhové přívaly. Že se sněhová mračna dokoulela až do Chomutova přiznal pořadatel výměnou letních fotografií za smutnou realitu. Noční mráz dokonal dílo zkázy a z trati závodu vytvořil dokonalou bobovou dráhu. O případném rekordu si pořadatel tedy mohl nechat zdát. Nakonec mi také.

Cesta do místa konání nám ubíhala poměrně rychle. I přes maximální počet posádky autíčko po téměř suché vozovce podávalo slušný výkon. Inu „profesionálové jezdí ve vozech ŠKODA.  Po cestě bylo veselo, neboť jsme podrobili široké diskusi genetickou záchranu českého běhu a protože jsme do Bezručova údolí dorazili poměrně brzy, nikdo neodmítl mobilní prohlídku trati.  Honza, jakoby to tušil, si sportovní vybavení nechal raději už doma, neboť  prý led a sníh očekával. Jeho intuice byla více než správná. Díku ledu a Ivo Domanskému se tak stal slavným fotografem, jehož snímky se objevily na nejčtenějším českém běžeckém webu.

http://www.behej.com/fotky/2274-zimni-beh-bezrucovym-udolim-2012

Kdo dokázal opatřit své boty nějakým hřebem, získával určitě dnes výhodu. Maličko jsme zazáviděli dokonalou obuv tkzv. hřebošpuntovky INOV, kterou byla vybavena konkurenční stáj ACES týmu, konkrétně Martina a Michal.  Na Ivanino postarší  tretry jsme tedy nainstalovali pro jistotu tři druhy hřebů. Čínský, český a neznámého původu a šlo se na věc. Jedinou výhodou této sloty zůstal fakt, že pořadatel byl ušetřen případného rozšněrovávání rekordů nerekordů v případě jejich překonání. Rekordy ale dnes v ledovém království neměly šanci na zrození.  

Diváckou výhodou obrátkového závodu bývá skutečnost, že závodníky vidíte alespoň 2x, narozdíl třeba od Běchovic, kde Vám musí postačit jeden „čum“. Proto jsem kdysi závody sledovával ze svého bicyklu, než jsem pochopil, že je to mnohým běžcům nemilé.  Dnes by tento počin byl ale spíše sebevražedným pokusem a tak jsem byl v pevném postoji svědkem startu rekordního balíku 173 běžkyň a běžců.  Ten záhy zmizel v šikaně Bězručova ledového údolí, aby se po třiatřiceti minutách začali běžci a běžkyně vracet do cíle ve formě nekonečného vláčku.   

http://behejcom-v3.s3.amazonaws.com/media/files/vysledky/10_2012.xls?1326640325

O tom, že by se pořadatel na suché trati ženského rekordu pravděpodobně dočkal, svědčí skvělý Ivanin ledový čas 36:16, který patří mezi nejrychlejší v historii. (Historická tabulka výkonů žen, kterou jsem kdysi pro pořadatelův web zpracoval, bohužel z jeho webu dnes klesla pod hladinu ponoru).

Že měl letos pořadatel skutečný pech se ukázalo záhy. Na 200 porcí vynikajícího guláše, na který se těší snad každý účastník (kromě rodiny Preibischových, ty chodí v Chomutově k babičce na husu) dokonal svůj osud.  Teplý gulášek nevydržel těsnost a prostředí várnic, v nichž byl vězněn a ukrýván a tak, zřejmě na protest, nepoživatelně zkysnul. Pořadatel sice narychlo zajistil kilogramy lahodných vuřtů, ale slinu závodníků a především natešených závodnic, tím samozřejmě neuspokojil. Inu smůla zde páchala své zákeřné dílo.

V průběhu ceremoniálu, při kterém se pořadatel pokusil napravit i křivdy z minulých let, nám redakcí webu behej.com byla odcizena Ivana rozhovoru, či spíše k sepsání celých pamětí, což bylo cenou a výsadním právem vítězky ankety „Vytrvalkyně roku 2011“, o němž jsme se  tímto oficiálně dozvěděli, byť jsme s tím jako správní patrioti, tak malinko počítali.

http://www.behej.com/clanek/8440-sekyrova-se-stala-jednoznacnou-vitezkou-ctenarske-ankety-o-vytrvalkyni-roku-2011